|
|
Slaďování pracovního úspěchu a životní spokojenosti
Roháčková, Pavla
Roháčková, P. Slaďování pracovního úspěchu a životní spokojenosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Cílem práce je porozumět souvislostem mezi emoční inteligencí a schopností efektivního slaďování pracovního úspěchu a životní spokojenosti u lidí na řídících pozicích firem v České republice. Výstupem práce jsou strategie a praktická doporučení pro dosažení profesní i osobní spokojenosti. Výzkum nabízí důležité přínosy pro potenciální zakladatele úspěšných podniků, manažery a vedoucí pracovníky, kteří mohou využít informace o klíčové roli emoční inteligence v pracovním prostředí a podporovat rozvoj těchto kompetencí u sebe i svých kolegů. Týmy a jedinci, kteří aktivně rozvíjí a využívají emoční inteligenci, dosahují vyšší efektivity, snížení stresu a lepší pracovní, ale i životní spokojenosti.
|
|
|
Kvalita života ve městě Třebíč
Dvořáková, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života ve městě Třebíč. Cílem práce je pomocí analýzy zjistit současnou situaci týkající se kvality života. Obsahem teoretické části jsou shrnuté dosavadní poznatky odborné literatury týkající se dané problematiky. Následná praktická část je věnována samotnému vyhodnocení jednotlivých otázek výzkumu. Závěrem práce bude celkové zhodnocení výzkumu a návrh doporučení, která by vedla ke zlepšení kvality života.
|
|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
|
|
Subjektivní hodnocení životní spokojenosti klientů programu case management v organizaci SANANIM z.ú.
Vejrychová, Lucie ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Case management se v České republice začal rozvíjet od roku 1995 na úrovni regionálních projektů. Indikovanými klienty jsou osoby, které nejsou schopny vlastními silami řešit svoji situaci, osoby, u nichž došlo k sociálnímu propadu, a osoby s duální diagnózou. Studie ukazují pozitivní účinky case managementu a v oblasti psychosociálního fungování je třeba se zaměřit na rozsah účinků a udržení změny v čase. Studie dále ukazují, že pozitivních účinků u osob s duální diagnózou je dosaženo pouze v případě velmi intenzivního case managementu a klinický case management má dobré výsledky v oblasti užívání alkoholu a drog. Studie navazuje na projekt "Case management pro osoby duševně nemocné a sociálně vyloučené" a jeho výsledky (1. a 2. vlna dotazníkového šetření). Cíl práce: Hlavním cílem bylo popsat vývoj změny v subjektivní životní spokojenosti u klientů programu case management v delším časovém horizontu. Metody: Studie je koncipována jako kvantitativní dotazníkové šetření (jedná se o 3. vlnu dotazníkového šetření). Využit byl Dotazník životní spokojenosti (autoři J. Fahrenberg, M. Myrtek, J. Schumacher a E. Brähler) v modifikované verzi a analýza dat byla provedena za pomoci statistického softwaru SPSS a programu MS Excel. Metoda výběru souboru je záměrný účelový výběr přes instituci....
|
|
|
Kvalita života jedince s poruchou pozornosti
SOUKUPOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života jedince s poruchou pozornosti. Zaměřuje se na vliv poruchy pozornosti na důležité oblasti života, které významně ovlivňují jeho kvalitu. Dále se zaobírá životními hodnotami a cíli a v neposlední řadě také subjektivním vnímáním ADHD jedinci, kteří s těmito syndromy žijí. Odpovědi na výše zmíněné cíle byly zjišťovány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti vybranými respondenty a dotazníkového šetření s využitím metody SEIQoL jako nástroje pro hodnocení kvality života. Z výzkumu vyplývá, že porucha pozornosti zasahuje do životního fungování a ovlivňuje kvalitu života. Mezi životními hodnotami a cíli dominovala oblast mezilidských vztahů, ve smyslu vzájemné opory a podpory. V syndromu ADHD byl spatřen i pozitivní rozměr, který může být v životě přínosem. Je důležité vnímat každého jedince jako jedinečnou osobnost, brát zřetel a ohled na symptomy způsobené poruchou pozornosti a neznevažovat je. Právě banalizace často narušuje nejen vztah mezi lidmi, ale může se negativně podepsat také na vztahu sama k sobě.
|
|
|
Životní spokojenost Čechů vprůběhu času–Výzkum doby covidové a postcovidové
Hanzlová, Radka
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.\nŽivotní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.\nŽivotní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.\nJednopoložkové měření i vícepoložkové měření životní spokojenosti dosahuje shodných výsledků, což potvrzuje jejich reliabilitu (spolehlivost) a validitu (platnost).\nNa položky vztažené k životní spokojenosti v budoucnosti nedokázal výrazný podíl respondentů odpovědět, což je snadno vysvětlitelné a pochopitelné, neboť jde ve své podstatě o hypotetické otázky, na které v tuto chvíli neexistuje jasná odpověď.
|
|
|
Faktory ovlivňující životní spokojenost, ukazatel HDP ve vztahu ke štěstí a k životní spokojenosti
Nováčková, Veronika ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je vztah mezi životní spokojeností a ukazatelem HDP. Předmětem zkoumání jsou faktory, které životní spokojenost ovlivňují. V práci jsem vycházela ze dvou vědeckých prací, které se vztahem mezi životní spokojeností a indikátorem HDP zabývají. Závěry těchto dvou prací jsou ve vzájemném rozporu. První práce byla publikována v roce 1974 Richardem Easterlinem. Z této práce se odvozuje Easterlinův paradox, z něhož vyplývá, že v dlouhodobé perspektivě se štěstí lidí v dané zemi s rostoucím HDP nezvyšuje. Je tomu tak proto, že od jisté úrovně bohatství už zajištění materiálního blahobytu nepřispívá k růstu subjektivního pocitu štěstí a celkové životní spokojenosti. Druhá vědecká práce byla publikována v roce 2008 autory Stevenson a Wolfers. Tito autoři na základě výsledků výzkumu dokazují pozitivní korelaci mezi životní spokojeností a rostoucím HDP na hlavu v různých zemích světa. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo hledat důvod rozporu těchto dvou výzkumů a identifikovat faktory, které životní spokojenost ovlivňují. V empirické části práce jsem využívala kvalitativních metod výzkumu. Na základě metodik použitých ve výše zmíněných pracích jsem vytvořila dvě verze dotazníků. Celkem jsem provedla padesát polo strukturovaných rozhovorů, přičemž u první poloviny dotazovaných...
|
|
| |
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u žen (věková kategorie 60,00-69,99 r.)
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Cílem této práce je posouzení a porovnání vybraných tělesných charakteristik u skupiny 30 žen zahrádkářského klubu věkové kategorie 60,00-69,99 let. Měření probíhalo opakovaně (listopad 2019 a březen 2020) kvůli pandemii jen u 17 z nich. Mezi zjišťovanými tělesnými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha a boků), kožní řasy (nad dvojhlavým svalem pažním, nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky a nad předním horním trnem kyčelním) a zkoušky pohyblivosti páteře (Stiborův příznak, Ottův příznak, Čepojův příznak, Schoberův příznak, modifikovaný Thomayerův příznak, zkouška šály a zkouška lateroflexe). Též byla vypočtena hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu kožních řas. Součástí výzkumné části práce bylo také vyhodnocení otisku plochonoží, Dotazníku životní spokojenosti v oblasti Zdraví a Volný čas (Fahrenberg a kol., 2001) a vybraných doplňujících otázek. Porovnání průměrných výsledků listopadového a březnového měření našeho souboru ukázalo Studentovým testem (t-testem) statisticky vysoce významné rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI ve prospěch březnových hodnot (p = 0,000**). Statisticky významné rozdíly byly také zjištěny prostřednictvím Wilcoxonova testu při porovnání průměrných hodnot funkčních zkoušek páteře u Stiborova příznaku ve prospěch listopadového měření v předklonu (p = 0,030*). Výzkumná část se dále zabývá výsledky těsnosti vztahu hodnot BMI s jinými zjištěnými údaji. Nejzajímavějším výsledkem této části bylo zjištění, že v našem souboru nesouvisí hodnoty BMI s výsledky funkčních zkoušek páteře (p > 0,05). Naopak výsledky vztahu BMI a výskytu bolesti zad ukázaly mezi těmito daty souvislost (p = 0,049*). Průměrné hodnoty našeho souboru byly porovnávány s výsledky výzkumu olomouckých žen (Riegerová, 2010). Při tomto porovnávání byly rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné ve prospěch našeho souboru (p < 0,01). Také výsledky porovnání průměrných výsledků tělesné hmotnosti, BMI a obvodu břicha s výsledky výzkumu Toman Hrušková (2018) byly vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné (p < 0,01).
|
host ::
RSS.